Bible

1 Je mi přece věru zbytečné vám psát stran péče o svaté, 2 vždyť znám vaši ochotu, pro niž se vámi chlubím Makedoňanům, že Achaia je od loňska přichystána, a vaše horlivost podnítila většinu; 3 ty bratry jsem však poslal, aby naše vás se týkající chlouba se po této stránce neukázala lichou, abyste byli přichystáni podle toho, jak jsem říkal, 4 abychom snad, kdyby se mnou přišli Makedoňané a shledali vás nepřichystanými, nebyli v tomto spoléhání zostuzeni my, neřku-li vy. 5 Uznal jsem tedy za nutné ty bratry vyzvat, aby k vám zašli předem a toto vaše předem ohlášené požehnání předem uspořádali, by tak bylo pohotově jako požehnání a ne jako něco vymámeného. 6 Platí však toto: Kdo seje skrovně, bude skrovně i žnout, a kdo seje za žehnání, bude za žehnání i žnout; 7 každý podle toho, jak si srdcem předsevzal, ne smutně nebo z donucení, neboť Bůh miluje veselého dárce. 8 Bůh však vůči vám může veškeré dobrodiní rozhojnit, abyste se, majíce ve všem vždy všechen dostatek, rozhojňovali ke všemu dobrému dílu 9 podle toho, jak je psáno: Rozsypal, dal nuzným, jeho spravedlnost zůstává navždy. 10 Nuže, ten, jenž cele opatřuje símě sejícímu a chléb k jídlu, opatří a rozmnoží vaši setbu a dá vzrůst plodům vaší spravedlnosti; 11 budete ve všem obohacováni ke vší upřímné štědrosti, jež skrze nás způsobuje děkování Bohu, 12 protože péče této služby nejen doplňuje míru toho, čeho se svatým nedostává, nýbrž se i rozhojňuje mnoha děkováními Bohu, 13 když následkem důkazu této péče Boha oslavují pro vaši poddanost vyznání vůči blahé zvěsti o KRISTU a upřímnou štědrost sdílení vůči nim a vůči všem 14 a svou prosbou za vás po vás vroucně touží pro přenesmírnou Boží milost, jež je na vás. 15 Bohu dík za jeho nevylíčitelný dar.